Doprava

ve Žďáře nad Sázavou

Silnice II/353

Trasa

  • Velký Beranov (II/602)
  • Rytířsko (D1)
  • Jamné (II/351)
  • Stáj (II/348)
  • Bohdalov (II/388)
  • Žďár nad Sázavou (I/37)
  • Sněžné (II/354)
  • Borovnice (II/357)
  • Polička (I/34)

Význam

Silnice II/353 ve vlastnictví Kraje Vysočina je hlavním spojením krajského města Jihlavy a Žďáru nad Sázavou, pro který zároveň tvoří hlavní spoj na dálnici D1 ve směru do hlavního města Prahy.

Protože je tato silnice v úseku Velký Beranov (II/602) – Žďár nad Sázavou (I/37) zařazena do Páteřní silniční sítě Kraje Vysočina, je cílem ji v celé délce upravit na normovanou kategorii S 9,5, tedy silnici s neomezeným přístupem o šířce mezi směrovými sloupky či svodidly 9,5 m. Návrhová rychlost pro tento typ silnice je obvykle 80 km/h. Více o kategoriích silnic a dálnic viz stránka na serveru ceskedalnice.cz.

Zprovozněné stavby

  • obchvat Jamné
  • obchvat Bohdalov
  • rekonstrukce Bohdalov – Nové Veselí

Obchvat Jamné

Stavba II/353 D1 – Rytířsko – Jamné, 2. stavba v délce 1,760 km byla zahájena v květnu 2013 a zprovozněna 9. 6. 2014.

Obchvat Bohdalov

Dlouho očekávaná stavba obchvatu Bohdalova začala slavnostním výkopem 16. 11. 2007. Přeložka silnice II/353 o délce cca 2,86 km v celkové konečné ceně 109 317 415,50 Kč bez DPH, jejíž součástí jsou i tři krátká přemostění (dvě na trase v délce po 6 m a jedno nad trasou v délce 31 m), odvedla dopravu z obce, v jejímž průtahu se vyskytuje hned několik dopravních závad. Obchvat byl slavnostně zprovozněn 27. 7. 2009.

Rekonstrukce Bohdalov – Nové Veselí

Díky stavbě došlo v tomto úseku k odstranění nevyhovujících směrových a výškových oblouků a silnice byla také upravena na normovanou šířku 9,5 m. Rekonstrukce (fakticky však spíše novostavba) byla po průtazích zahájena 8. 9. 2003 a stavba byla zprovozněna 28. 7. 2004.

Plánované stavby

Dle Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina je vymezen koridor v šířce 80 m pro homogenizaci stávajícího tahu silnice a dále stabilizované koridory pro umístění staveb:

  • obchvat Velký Beranov
  • obchvat Rytířsko
  • obchvat Nové Veselí a Budeč

Dále jsou dle Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina vymezeny koridory v šířce 80 m pro umístění nových staveb:

  • obchvat Stáj
  • obchvat Rudolec

Obchvat Velký Beranov

Předmětem záměru je výstavba přeložky silnice II/353 severozápadně mimo zastavěné území obce Velký Beranov v délce 1,446 km v kategorii S 9,5/70. Dle územního plánu obce je možné zprovoznění pouze s navazující etapou, tedy přeložkou silnice II/602 v obchvatu Nových Domků.

Prakticky všechny dostupné informace jsou shrnuty v oznámení záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Aktuální stav tohoto procesu naleznete na stránce příslušného záměru v informačním systému EIA. Na základě zjišťovacího řízení došel příslušný úřad k závěru, že záměr nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Obchvat Rytířsko

Stavba v návrhové kategorii S 9,5/70 umožní převedení tranzitní dopravy mimo zastavěné území osady Rytířsko. Nová trasa se ve směru na Žďár nad Sázavou od stávající odklání cca 500 m za MÚK s dálnicí D1 v prostoru současného zúžení vozovky, severozápadně obchází Rytířsko, při průchodu aleji v délce přibližně 400 m využívá stávající stopu silnice a napojuje se na již zprovozněný obchvat obce Jamné.

Rekonstrukce Stáj – Zhoř

Realizací stavby dojde ke zlepšení směrového a výškového vedení trasy v úseku od konce připravovaného obchvatu Jamného po hranici okresu Jihlava v délce 8,315 km. Při rekonstrukci bude silnice upravena na normovanou kategorii S 9,5/60.

Prakticky všechny dostupné informace jsou shrnuty v oznámení záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Aktuální stav tohoto procesu naleznete na stránce příslušného záměru v informačním systému EIA. Na základě zjišťovacího řízení došel příslušný úřad k závěru, že záměr nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Posuzování vlivů na životní prostředí původního záměru bylo 11. 12. 2009 ukončeno na žádost zástupce oznamovatele, tedy Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru dopravy a silničního hospodářství.

Obchvat Stáj

Trasa obchvatu dle Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina začíná přibližně v místě dnešního výrazného zlomu nivelety při průchodu lesem před Stájí. Od stávající trasy se odklání přímou, na kterou navazuje pravý směrový oblouk. Dále trasa pokračuje přímou jižně Stáje a pomocí levého směrového oblouku se napojuje na stávající silnici v místě křižovatky se silnicí do Chroustova. Z důvodu příliš velkých finančních nákladů a technické složitosti stavby obchvatu byla upřednostněna rekonstrukce silnice v tomto úseku, viz výše.

Územní plán Stáje, vydaný 14. 12. 2012 a účinný od 29. 12. 2012, vymezuje pouze koridor pro homogenizaci silnice II/353 na území obce.

Obchvat Rudolec

Územní plán Rudolec[1] byl vydán 29. 7. 2015.[2] Územní plán vymezuje jako územní rezervu koridor v šířce 100 m pro prověření budoucího umístění stavby obchvatu silnice II/353. Územní plán také vymezuje koridor pro homogenizaci silničního tahu II/353 ve zpřesněné šíři 30 m mimo zastavěné území a v šíři uličního prostoru v zastavěném území.

Trasa obchvatu dle územního plánu Rudolec začíná jihozápadně od obce před křižovatkou se silnicí III/34822 Záborná – Janovice – Rudolec, severně obchází zastavěné území obce a na původní trasu se napojuje východně od obce na začátku přímého úseku směrem k Bohdalovu.[3]

Obchvat Nové Veselí a Budeč

Varianty řešení dle Oznámění záměru II/353 Nové Veselí – obchvat, zveřejněného 1. 7. 2014 v informačním systému EIA:

  • varianta č. 1 (červená): délka 5,064 km, minimální poloměr směrového oblouku 500 m, maximální podélný sklon 2,8 %,
  • varianta č. 2 (modrá): délka 4,849 km, minimální poloměr směrového oblouku 800 m, maximální podélný sklon 2,4 %.

Trasa obchvatu (viz plán na str. 8 oznámení záměru) v obou variantách začíná u Lanžovského rybníka. Odklání se vpravo od současné silnice, na kterou je napojena stykovou křižovatkou. Dále pomocí dvou protisměrných oblouků přechází do prostoru východně od čistírny odpadních vod (dle varianty č. 1), nebo mezi areál zemědělského družstva a čistírnu odpadních vod (dle varianty č. 2), kde bude vybudována křižovatka se silnicí Nové Veselí – Březí nad Oslavou. Obchvat dále směřuje severním směrem, přičemž obchází východně Budeč. Následuje styková křižovatkou se současnou silnicí a dále obchvat končí napojením na současnou trasu.

Územní plán Nového Veselí, který byl vydán 22. 10. 2012 a nabyl účinnosti 7. 11. 2012, vymezuje trasu přeložky silnice II/353 do koridoru dle varianty č. 1 (červené). Oznámění záměru uvádí mimo jiné: „Základní nevýhodou této varianty je její směrové vedení až za ČOV s poloměrem 500 m mezi zásadně většími poloměry. Toto směrové vedení včetně umístění průsečné křižovatky není příliš vhodné z hlediska bezpečnosti dopravy na obchvatu i v samotné křižovatce. Jedná se o delší variantu, její výstavba bude znamenat vyšší stavební náklady. Výhodou této varianty je, že je v celé délce vedena v koridoru dle územního plánu Nového Veselí a Městys Nové Veselí je většinovým vlastníkem pozemků v trase této varianty.“

Územní plán Budče, vydaný 12. 10. 2010 a účinný od 30. 10. 2010, umisťuje přeložku silnice II/353 v jediné variantě východně od obce.

Dle závěru zjišťovacího řízení záměr „II/353 Nové Veselí – obchvat“ nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Copyright © 2007–2015 Stanislav Hudec